Bylo zrovna úterý, sežral jsem poslední krajíc toho čemu tady říkají chleba, celou tabulku čokolády, nařídil budíka a zanořil se do spacáku, kdesi uprostřed hor v malé vyhřáté chajdě. Kolem půlnoci mě budí opilá přítelkyně Martina telefonátem z právě probíhající párty asi 100km odsud. Nejdřív nechápu, co se děje, pak ...